SVAZEK OBCÍ DYJE
Dyjákovice, Hrádek, Křídlůvky, Slup, Strachotice, Valtrovice
Vás vítá na svých internetových stránkách
H-ELECTRONIC
(c) 2008
webmaster
Aktualizace
návštěv: 22096
Všechny informaceObčanTuristaPodnikatel
ÚZEMÍ A OBYVATELSTVO (13.2.2005)
Statistika úvodem

Mikroregion Dyje se rozkládá na území okresu Znojmo a tvoří ho sedm obcí. Ke konci roku 2002 měl mikroregion Dyje 4970 trvale bydlících obyvatel, což znamenalo 4,3% podíl populace okresu Znojmo. Rozloha sledovaného území  (108,59 km2) tvoří téměř 6,6% rozlohy celého okresu Znojmo. Podíl na obyvatelstvu okresu činí 4,3 %. Hustota zalidnění je výrazně nižší (46 obyvatel na 1 km2), oproti okresní hustotě zalidnění 70 a k průměru za Českou republiku (129 obyvatel na 1 km2) je její hodnota třetinová.

Územní správa

Mikroregion Dyje nemá přirozené funkční mikroregionální středisko – největší obcí jsou Jaroslavice s 1252 obyvateli. Zde se nachází matrika a stavební úřad, pod něž spadají ostatní obce mikroregionu. Všechny obce mikroregionu patří v současné době pod spádový obvod pověřeného obecního úřadu a obce s rozšířenou působností ve Znojmě.
Většina obcí nemá místní části. Obec Strachotice se dělí na místní části Strachotice a Micmanice, Slup zahrnuje části Slup a Oleksovičky.

Území a populace

Populační velikost 4 obcí mikroregionu Dyje přesahuje průměrnou velikost venkovských obcí v ČR, 3 obce jsou velikostně podprůměrné. Mikroregion Dyje je tvořen obcemi se značnou územní velikostí. Průměrná výměra obcí mikroregionu Dyje činí 1551 ha. Katastrální výměra většiny obcí výrazně přesahuje republikový průměr (1260 ha), průměr Jihomoravského kraje (1060 ha) i průměr okresu Znojmo (1100 ha). Průměrný počet obyvatel na obec mikroregionu (710 obyv.) je srovnatelný s okresem Znojmo (771 obyv.), ale nachází se výrazně pod úrovní kraje (1734 obyv.) i ČR (1633 obyv.).  Tento stav je způsoben absencí městského střediska a lokalizací v pohraniční oblasti, kde byl dlouhá léta uměle potlačován rozvoj, i větší vzájemnou vzdáleností sídel typickou pro tuto oblast Jižní Moravy.

Krajinný ráz a ekosystém

Území mikroregionu pokrývá převážně rovinatá a pahorkatinná zemědělská krajina s nadmořskou výškou 190 - 220 m.n.m. Střední pás území je tvořen sníženinou nivy řeky Dyje. Mikroregion se vyznačuje  poměrně hustou vodní sítí. Hlavním vodním tokem je řeka Dyje. Z ní se u Krhovic odděluje kanál Krhovice-Hevlín protékající obcemi Valtrovice, Křídlůvky, Hrádek a Dyjákovice. Ze stejného místa vede přes obce Strachotice, Slup a Jaroslavice kanál Mlýnská strouha.
Významným krajinným prvkem je Jaroslavický rybník umístěný mezi řeku Dyji a Mlýnskou strouhu.
Nově jsou budovány rybníky u obcí Hrádek a Slup a Dyjákovice. Jižní částí území protéká potok Daníž, který se v Jaroslavicích vlévá do Mlýnské strouhy. Jižní okraj mikroregionu tvoří Jaroslavická pahorkatina s nadmořskou výškou téměř 300 m.n.m. Nejvyšším bodem na území mikroregionu je vrch V pustinách, na hranicích s Rakouskem, dosahující nadmořské výšky 280,1 metrů.
Území kolem vodních toků a ploch hrají důležitou ekologickou úlohu. Vytváří se zde plochy zachovaných přírodních porostů. Jaroslavický rybník je přirozeným hnízdištěm velkého množství
vodního ptactva. Tato oblast byla navržena do sítě Natura 2000 jako území na ochranu ptactva.

Příhraniční spolupráce

Současná okrajová příhraniční lokalizace území nabízí spolupráci se sousedícím členem EÚ Rakouskem, včetně příslibu nových rozvojových  impulsů. V blízkosti mikroregionu se nachází dva hraniční přechody s Rakouskou republikou: Hatě – Kleinhaugsdorf a Hevlín – Laa an der Thaya. Při zvláštních příležitostech je otevírán hraniční přechod Jaroslavice - Seefeld-Kadolz. Možnost jeho většího využití není stále dořešena.
V současné době je rozvinuta příhraniční spolupráce zejména mezi obcemi Jaroslavice a Seefeld-Kadolz.


Využití území

Mikroregion Dyje se vyznačuje vysokým podílem zemědělské půdy, téměř o 30 % vyšším než je průměr ČR. Jde převážně o ornou půdu.
Území mikroregionu je součástí Znojemské vinařské oblasti. Vinice zabírají 3 % celkové plochy, což ve srovnání s jinými celky svědčí o významu místního vinařství.
Trvalé travní porosty se zde téměř nevyskytují.
Významné je rovněž zastoupení vodních ploch (4,2%), jejichž podíl je více než dvojnásobný oproti okresu Znojmo a Jihomoravskému kraji.
Podíl lesů je poměrně nízký. Lesy jsou situovány podél vodních toků nebo jsou v rozmístěny po území v malých celcích.
Podíl zastavěné plochy je podprůměrný.
Význam zemědělství v mikroregionu Dyje je do jisté míry předurčen jeho geografickou polohou. K celkovému hodnocení přírodních podmínek pro zemědělství patří kromě nadmořské výšky i vhodnost či nevhodnost půdních poměrů a klimatických podmínek. Všechna tato kritéria se promítají do pedologických vlastností zemědělské půdy a jejich prostřednictvím následně do vyjádření produkční schopnosti zemědělské půdy.
Limitujícím prvkem zemědělství v mikroregionu je poměrně nízký srážkový úhrn. Nedostatek srážek je u vybraných plodin řešen zavlažováním.

Problémy území

V důsledku přirozené koncentrace socioekonomického rozvoje do území s nejvhodnějšími rozvojovými předpoklady (regionální centra a je propojující rozvojové a urbanistické osy) dochází ve zbývajícím území k různorodým projevům marginalizace. Tento proces lze chápat jako trvalé snižování preferencí přiřazovaných určitému území podnikatelskými subjekty, státní
správou a návazně i samotným obyvatelstvem. Jeho konkrétním projevem je zaostávání v ekonomickém rozvoji a vybavenosti území sociální a technickou infrastrukturou, provázené emigrací zejména mladého obyvatelstva. Míra této marginalizace je analyzována na základě řady indikátorů. Především jde o dlouhodobý demografický vývoj, úroveň rozvoje podnikatelské
aktivity, úroveň daňových příjmů obcí. S nejrozsáhlejšími projevy marginalizace na území Jihomoravského kraje se setkáváme právě v okrese Znojmo.